Egypt 2007

10. června 2007 v 23:25 | Pavla
Tentokrát jsme se rozhodli tak nějak na poslední chvíli, že pojedeme k moři. Teda - spíš - mě to zase popadlo. Vzpomněla jsem si, že jsme se bavili se švagrovou Angelikou, že by taky někdy jeli k moři, ale samotný se nikdy nevykopali, tak jsem jim zavolala, jestli by nejeli s náma. Jeli! Ale menší problémek se objevil v tom, že celá jejich rodina neměla pasy. Ještě ten den jeli do Pardubic zařizovat vše potřebné. Pasy měli mít za tři týdny - přesně v den našeho odletu. " To bude asi pěkná honička" říkali jsme si všichni a radši jsme zajišťovali různá pojištění storna zájezdu, aby aspoň něco dostali zpátky, když by pasy nebyly a oni nemohli odjet. Ale štěstí při nich stálo a pasy měli hotový o několik dní dřív. Přežili i svou první cestu letadlem a už jsme byli v Egyptě.
Ubytovali jsme se v Hiltonu asi 15 km od centra Hurghady. Do hotelu jsme dorazili asi v šest ráno, unavený, utahaný, špinavý, a tam nám řekli, že pokoje dostaneme nejdřív v 11. Ale protože je Honza šikovnej, šel to domluvit sám na recepci a v půl devátý jsme měli klíče od pokojů. Ale ještě než jsme se dostali na pokoje, šli jsme se takhle brzo po ránu projít po pláži. To byl pohled - byl obrovský příliv, který vyvrhnul na břeh stovky a stovky medúz, do toho sem tam nějaké pytlíky a papírky..... No radost pohledět. Vloni jsme byli ubytovaní asi o dva hotely dál a moře nám přišlo neskutečně čistý (nejčistší, jaký jsme kdy viděli) a fakt krásný. Na to jsme Petra nalákali. A teď jsme stáli u moře, kde byly mrtvolky medúz, pytlíky, ....
Takže Petr jen tak poznamenal: "No, to bych chtěl vidět, jak vypadaly ty ostatní moře, když tohle je nejkrásnější ...." Do toho ještě takhle poránu foukal studený vítr a protože jsme byli unavený, byla nám dost zima. Takže přivítání nic moc. Ale když jsme se trošku vychrupli a přišli k moři odpoledne, už nás čekalo to správný, neskutečnýma barvama hýřící moře.
Po medúzách ani vidu ani slechu, odpadky žádný, prostě nádhera. Později jsme zjistili, že jakmile se objevily během dne na pláži nějaké odpadky, hned chodil uklízeč a všechno poctivě sbíral. Díky tomu byla pláž opravdu krásně čistá.
Jedno odpoledne jsme vyrazili na širé moře, abysme se potopili s ponorkou do hloubky asi 25 metrů. Už cesta k ponorce byla pro děti zážitek. Na lodi jsme pluli asi půl hodiny, a pak se objevila taková jako plovoucí restaurace v moři a u ní kotvily dvě ponorky. V ponorce jsme toho moc neviděli, sem tam nějaká rybka, která otráveně proplula kolem, pár "nastrčených" vraků, které stejně nebyly moc vidět... no, prostě nic moc. Ještě že to zachránil potápěč, který kolem ponorky udělal pár koleček s něčím zajímavým v ruce. Nejdřív ukazoval tlustou nafouklou rybu, potom chobotnici (jíst bych jí fakt nemusela ...), taky nějaké mušle, no a to byl konec ponoru.Ale i tak to byla zajímavá zkušenost a dětem se to moc líbilo.
Letos se ani nikdo nesvezl na velbloudovi. Po pláži chodil neskutečně protivný velbloudář, který nám vůbec nechtěl dát slevu (měl možnost svézt pět dětí!!!) a fakt byl hodně drahý. No, tak radši celý den nevozil nikoho a korzoval z jednoho konce pláže na druhý (ještě že ta hotelová pláž byla přes kilometr dlouhá - aspoň měl kde chodit...).
Honza se svým bráchou vyrazili na celodenní výlet do Luxoru, do Údolí králů a chrámu Hatšepsut (tak nějak podobně se to píše:-))). Vypadalo to, že se jim tam líbilo, ale informace by musel Honza podat sám, a protože sem těžko někdy něco napíše, takže tento výlet bude bez informací ...
Ke konci dovolený jsme se rozhodli, že se pojedeme místním miniautobusem - taxíkem podívat do centra Hurghady. No, to byla hrůza. Už když jsme vystoupili, chtěli jsme se vrátit zpět. Všude neskutečná špína, já měla pocit, že z každého rohu se na mě usmívá žloutenka typu A,B,C (tam možná i D...). Všude neskutečně drzí, vlezlí a otravní arabové. Přejít přes přechod byl opravdový hazard se životem. Nic zajímavýho v Hurghadě není a nikomu bych tam cestu nedoporučila. Jedině nás pobavil arab, který vyběhl za Honzou a říkal mu, jak je Honza šťastný muž, že má dvě manželky. Káťa je už skoro stejně velká jako já, a tak arab usoudil, že jsme obě jeho ženy. Honza ho usadil s tím, že i ta malá (Janička) je jeho žena, takže má tři - tak místnímu "chlapci" spadla čelist a koukal s otevřenou pusou. Ale to bylo tak jediné zpestření tohoto odpudivého výletu a asi za hodinu jsme se nadšeně vrátili do čistého hotelu. Takže Hurghada - nikdy více!!!
Ale jinak to tam bylo skvělý - holkám se po několika letech podařilo přemluvit taťuldu, aby si mohly nechat naplést několik copánků - a to si užily!
Kluci se zase těšili na dětskou diskotéku, protože netušili, co to je. Když jsme je tam dovedli, kroutili očima, zívali, viseli nám kolem krku a dožadovali se okamžitého odchodu! (jo, aby nedošlo k mýlce, mluvím o MALÝCH klucích .......). Teď, když zlobí, vyhrožujeme jim, že za trest půjdou na diskotéku. Myslím, že jsou navždy vyléčeni (myslím z diskoték, ze zlobení asi ne......).
U moře jsme byli v době velikonoc, a tak aby bylo učiněno všem zvyklostem zadost, upletl Honza s Honzíkem pomlázku z palmového listí. Byl to asi zajímavý pohled (zvlášť pro místní), jak nás chlapi honí po pláži s palmovou pomlázkou - když tu pomlázku Honza potom nabídl jednomu z přihlížejících zaměstnanců, odmítl s tím, že on ženu nebije :-). Nu, jiný kraj, jiný mrav!
Cesta domů proběhla v pohodě, žádný turbulence, jenom Honzík, stejně jako vloni, dostal v den odletu střevní potíže, takže to bylo v letadle bezva (asi si to dovedete představit) ... Ale jinak - jela bych tam hned znovu!!!!
 


Komentáře

1 Monika Monika | 11. června 2007 v 10:41

Krásný fotky!!!

A jak píšeš, že Honza se asi k sepsání zážitků z výletu nedostane, tak to mi hodně připomíná mého Honzu, kdy jsem mu také ukazála, kde co je a jak taky může něco napsat a vidíš jak to dopadlo - jako u vás :-) Ty chlapy jsou prostě stejní :-)))))

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama