Vrchotovy Janovice 2007

19. června 2007 v 14:20 | Pavla
Tak se nám zase jednou pěkně vyvedla sobota. Měli jsme dlouho dopředu v plánu, že pojedeme na chatu k jedný z našich prababiček. Ráno, když jsem vstala, všude mokro, foukal studený vítr, no počasí nic moc. Ale plán je plán! Takže jsme vyrazili - a dobře jsme udělali - nakonec bylo počasí na výlet zcela ideální! Babička má chatu na hezkým místě - u Sedlčan, nedaleko jsou Slapy, do Prahy je to kousek..... A hlavně je tam fakt krásně! Takže nejdřív jsme pobyli na zahradě, posekali trávu, a pak jsme se vydali směr Vrchotovy Janovice (to je pár kilometrů od Sedlčan).
Matně si pamatuju, že když jsem byla malá, že jsme se tam na zámku byli podívat. Na internetu jsem zjistila, že byl zámek 1.6. otevřený po dlouhý rekonstrukci, a tak nás to lákalo, podívat se, jak vypadá zámek v současný době. V mapách.cz jsem si vyhledala trasu (je to asi jenom 14 km), ale cesta vedla přes různý vesničky, v kterých nebyly ani směrovky, takže jsme byli najednou ztracený. Honza vytáhl navigaci (na kterou já jsem alergická, protože mi připadá, že nás pokaždý zavede jinam!) a jeli jsme podle navigace. Ale nazklamala jsem jenom já se svou trasou na papíře - i navigace (jako vždy :-)) nás vedla kdoví kam. Na silnici žádný ukazatele, nikde lidi, který by nám mohli poradit, a tak se původní krátká cesta protáhla na třičtvtě hodiny. Zachránila nás až autobusová zastávka, z který jsme zjistili, že nás navigace vedla opačným směrem (pak věřte technice...) a zámek je od nás necelý kilometr.
Zámek už z dálky svítí lososovou (růžovou?oranžovou??) barvou. Prohlídka zámku trvala asi 45 minut a byla skvělá v tom, že zámkem prováděli žáci sedlčanský základky - tudíž se nikdo nenudil. Nejlepší byl chlapec v první místnosti, který často používal věty: "Ach jo, jak je to dál" nebo "Dobrý, teď jsem se zasek´" a podobně. U zámku je obrovská zámecká zahrada, z který jsme viděli jenom kousek, protože už bylo dost hodin.
Cestou zpátky jsme projížděli vesničkou Křečovice, v který se natáčel film Vesničko má, středisková. Takže jsem si vyfotila vrata, z kterých každý ráno vycházel Otík do práce a vjezd do JZD "Záře", který oproti televizi působí mnohem stísněnějším dojmem. Do Prahy jsme dorazili kolem osmý a s radostí jsme zjistili, že nemáme žádný klíště. Tohle je totiž jediná vada na kráse tohohle hezkýho místa - tisíce klíšťat a ještě ke všemu neskutečně veliký. Takže tentokrát nic (ani po sekání trávy, což je divný) .... Bylo tam opravdu nádherně a vůbec se nedivím Hrušínskýmu, že se tam KOCHAL ...
Tak ahoj!!!
 


Komentáře

1 Monika Monika | 19. června 2007 v 14:49

ahój, tak já poslušně hlásím, že mám přečteno :-)

Podle těch fotek bych se taky KOCHALA!!!

2 Marie Marie | 3. února 2008 v 9:14

Je tu krásně.Jatu žiju.Tak se stavte.

3 Jirka Jirka | 11. února 2008 v 21:07

Žiju v Křečovicích a JZD se nejmenovalo ZAŘE ale MÍR.

4 Zelezo Zelezo | 26. dubna 2008 v 23:38

Chystám se tam letos podívat. Žili tam mí předci.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama