Jak jsme "lovili" čičiny

29. července 2007 v 23:42 | Pavla
Tak jsem tady znovu. Ale musím se svěřit s dvěma věcma, který mi udělaly radost - konečně jsem domalovala dětem obrázky na zeď a povedlo se nám zachránit naše miciny.
Nejdřív s těma kočkama. Včera jsme vyrazili na stavbu a já se rozhodla, že budeme trénovat naše kočky, aby si pomalu zvykaly na budoucí domov. No, až tak chytrý nápad to nebyl, což se projevilo celkem rychle. Kočky jsme v baráku vypustili z tašek a čekali, co se bude dít. Majda-průzkumnice, přihrblá strachy, prošmejdila skoro po břiše celý barák, včetně komory a záchodu. Strašně se bála, ale zvědavost byla silnější. Strašpytel Julča zůstala se mnou v pokojíku a vydržela hodinu koukat, jak maluju. Bylo mi jí líto, tak jsem řekla Kátě, ať jí vezme do náručí a projde s ní celý dům. Jenže co čert nechtěl - v obýváku stojí krb a mně nedošlo, že ještě z boku není zamřížované okýnko. Julča vyskočila a šup do díry za krb.
Majda zase zahučela pod nedodělanou linku. O Majdu jsem se ale nebála - sem tam jí zvědavost z pod linky vyhnala. Ale Julča se rozhodla, že strachy ztuhne jak Lotova žena a bude trůnit za krbem tak dlouho, dokud jí nepraskne močový měchýř. No, já proklečela dvě hodiny u krbu, chvílema jsem prosila, chvílema nadávala, chvílema jsem mňoukala - no prostě blázinec. Ale Julča nic - a ke všemu Majda kolem mně prosvištěla a šup - byla taky za krbem. Teď už nechtěla vylézt ani jedna. No, tak jsem jim tam nechala pití, jídlo i záchod a Honza musel přelepit čidlo alarmu, aby dům celou noc nehoukal, když by náhodou vylezli z úkrytu, a s těžkým srdcem jsme je tam nechali přes noc. Já skoro vůbec nespala, pořád jsem sï představovala, jak micky hynou strachy. Brzo ráno jsme tam vyrazili, ale nikde nic - jídlo, pití i záchod netknutý a kočky pořád za krbem. Zase jsme hodinu přemlouvala, vyhrožovala hroznou smrtí, ale kočky byly buď nad věcí nebo tuhý strachy. Ani se nepohnuly.
Odjeli jsme na bohoslužbu a odpoledne zase rychle do baráku. Zase nic, žádný špinavý ťapky obtisknutý na podlaze. Už se mi chtělo brečet. Ale Majdička přece jenom nakonec vylezla (opět ze zvědavosti - jíst ani pít nechtěla). Ale co s Julinkou? Honza na ní svítil baterkou a v zrcátku jsme viděli, že žije. Asi po půl hodině se pohnula - směrem k nám! Já jsme totiž s Kačkou mňoukala "ostošest" a ona konečně zareagovala - Honza jí popadl někde asi za ušima (možná i za ucho - pardon ochránci zvířat), potom za krkem a nějakým rychlým hmatem jí vytáhnul ven. To bylo radosti! A když jsme je odvezli domů a vypustili, letěli jak blázni po schodech nahoru. Snad z toho nebudou mít trauma. Sice zatím pořád Majda na Julču syčí, my netušíme proč, ale snad je to přejde. No, tak to byla zkušenost za všechny peníze! Slibuji, že to již nebudu opakovat!!!
A teď k tý druhý radosti - domalovala jsem konečně dětem v pokojíkách obrázky na zeď. Vymyslela jsem si to a myslela jsem, jaká to bude rychlovka. Jenže dohromady jsem na tom strávila kolem 25 hodin. Někdy mě to bavilo, někdy jsem chtěla jet do nejbližšího obchodu, koupit plakát a nalepit ho na rozmalovaný obrázek. Ale vydržela jsem - a slibuji podruhé - již to nebudu nikdy opakovat!!! Mám totiž jenom jedny nervy.
A taky mám ještě jednu radost - konečně nám v domečku dodělali schody.
Vyráběl nám je takový svérázný pán, který NIKDY nepřijel v den, kdy to bylo domluvený, a už jsme se tak pomalu začali smiřovat s tím, že schody prostě nebudou (beton je přece taky hezkej, ne?). Ale povedlo se, pán byl asi v dobré náladě a schody skoro dodělal. Teda skoro - ještě chybí pár drobností - no co, měl přijet už v pondělí - ale asi mu to nějak nevyšlo .......
Jak se říká - práce kvapná - málo platná. A toho se zatím drží skoro všichni řemeslníci, kteří prošli naším domem.
Tak se mějte moc hezky, nějak jsem to přehnala. Dobrou!
 


Komentáře

1 Monika Monika | 30. července 2007 v 8:23

Ahojky,

tak to jsem ráda, že máte kočky zase venku :-) Držela jsem vám palce!!!! A ty krásné obrázky na zdech, opravdu by sis to nechtěla zopakovat? Až budeme potřebovat dětský pokojík, tak by se nám to určitě "šiklo" :-)))

A prosím tě, co to je za obrázek, co má Kačka v pokoji? Jako by mi to něco připomínalo, ale netuším co. Honzíkův pokoj ale vede, ta Noemova Archa je super!!!

papa Monika

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama