Podzimní nádhera

13. října 2008 v 11:13 | Pavla


V téhle písničce se zpívá o náruči anděla, ale já jsem v té sobotní podzimní nádheře cítila Boží náruč. Stačí kombinace modré oblohy, sluníčka a neskutečných barev a hned mám pocit, že znám Boha o trochu líp. A můj obdiv k jeho dokonalosti a lásce k nám vzroste. Upřímně - kdo by se kvůli nám dělal s takovou krásou, když by nás neměl hrozně moc rád? Já pro lidi, které mám ráda, jsem taky ochotná udělat první poslední (no ... :-))), ale pro protivnou pokladní v Hypernově bych se nepřetrhla... A Bůh? Má nás rád všechny, ať jsme větší nebo menší pacholci. A chce po nás přitom tak málo ...

Pochybuju, že když se někdo zadívá do těch nádherných barev, může si pořád myslet, že tohle všechno vzniklo jen tak omylem, náhodou. Bum prásk! - a je najednou všechno ??? Vždyť k tomu, aby dal člověk do kupy auto, musí mít znalosti a zkušenosti, a za to dát do kupy přírodu, barvy, zvířata a nakonec nás - fyzicky dokonalé bytosti - nikdo inteligentní neodpovídá, nikdo za to nemůže? Jsme jenom dílem náhody a shody okolností... Tomu já prostě věřit nemůžu ...
Tím vším jsem chtěla říct, že jsme měli krásnou sobotu a mně bylo moc hezky a vím, komu jsem za to vděčná ...

Dotrhali jsme jablka, poseděli na sluníčku, děti a Ferda se proběhli po louce, Honza si odpočinul (fotka níže - opravdu není mrtvý, jenom spí s medvídkem v ruce ...) a ve zdraví jsme se vrátili domů. Bylo to bezva.
Mějte se taky bezva!
Pavla
 


Komentáře

1 Monika Monika | Web | 13. října 2008 v 11:42

ahojky,

to jsou nádherné fotky, ty barvy jsou naprosto....."BOŽÍ" a to myslím doslovně :-)

Jen nevím, jestli tě Honza pochválí za tu poslední fotku, ta mě vážně rozesmála (ale zase mi posloužila, protože jsem potřebovala trošku rozveselit...)

tak papa Monika

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama