Doktor sem, doktor tam ...

19. března 2009 v 23:35 | Pavla
.... doktor, kam se podívám.

Ano, tenhle týden to kolem mě vypadá jak v Ordinaci v růžový zahradě. V sobotu dostala Jája angínu, a tak jsme pro změnu zamířili pro antibiotika do Motola. Tentokrát mě pan doktor pobavil zápisem v lékařské zprávě, kde doslova stojí: "Dle otce zhnisané mandle". Tak ještě že mu Honza poradil :-))) ...

V pondělí lehla Káča, v úterý jsme si zbytek rodinky zaskočily k zubaři. Moc mě paní zubařka nepotěšila - v dubnu mě čeká trhání zubu moudrosti, a za nedlouho trhání dalšího zubu moudrosti, který mi částečně roste do tváře, takže to asi bude docela nářez ...

Ve středu jsem si zašla k dalšímu doktorovi (netřeba více komentovat :-), no a dneska jsme měli dokonce čtyřnásobnou nadílku - čtyři zachranáři v oranžových vestičkách.
My jsme to totiž mysleli dobře s naší babičkou - protože se jí nedávno udělala proleženina, objednali jsme antidekubitní matraci. Dneska dorazila a my jsme jí hned babičce chtěli přidělat. Jenže babička byla vždycky, i když byla zdravá, nervozní z jakýchkoliv novot, natož teď, když jí není nejlíp. A to jsme jí ještě ke všemu chtěli na postel strčit "hrůzu", která se sama různě nafukuje a vyfukuje! A tak babička byla nervozní už odpoledne, natož navečer, když nás s tou krásou viděla přicházet. Babičku jsme přesunuli na křeslo a začali prozkoumávat matraci, jak funguje. Jenže po chvíli si babička chtěla hrozně lehnout, a než se cokoliv dalo udělat, najednou nám babička na křesle omdlela. Musím říct, že během těch dvou minut jsem byla tak vyšokovaná, že jsem si byla téměř stoprocentně jistá, že umřela. Přišlo mi, že nedýchá, přitom se dívá a vůbec nereaguje. Tak hned Honza zavolal záchranku. Babička se mezitím probrala, my jí celou zelenou položili do postele a během chviličky byla babička zcela "oukej". Přijeli dva záchranáři asi tak po čtvrt hodině, ani jeden z nich nebyl doktor, tak vůbec nevím, co by dělali, když by bylo hůř. Ale byli moc hodný, babička si s nima pěkně popovídala, celou nám jí prozkoumali a nakonec se rozhodli, že nám jí odvezou do Motola. Ale to narazili, holenkové! Babička se bránila, seč jí pusa stačila, a tak záchranáři nezbylo nic jinýho než zavolat další záchranku, ale tentokrát s doktorem, protože jenom doktorovi mohla babička podepsat revers, že nechce jet do nemocnice. Takže přijeli další dva oranžoví chlapíci, babičku znova proklepli, babička se podepsala, že nikam jet nechce a obě sanitky odfrčely.
Stejně si říkám, že vždycky, když takhle domů dorazí záchranka, že je zvláštní, jak se mi klepou kolena a jak to všechno působí tak nějak studeně - a ještě ke všemu, když je venku tma - to je potom všechno desetkrát horší.
No, takže máme za sebou povedený týden a teď už to bude jenom a jenom lepší!!!

Mějte se krásně!
P.S. : Jo a začíná mě škrábat v krku (že by v noci Motol???) :-))))

Pavla
 


Komentáře

1 Monika Monika | Web | 23. března 2009 v 17:58

Ahojky marode!

Neboj, o nic si o víkendu nepřišla, náš srazík jsme přesunuly na později, aby žádná nemusela truchlit, že o něco přišla :-)

Přeji brzké uzdravení!!! Monika

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama