Prapodivný prázdniny

26. července 2009 v 23:54 | Pavla


Prázdniny utíkají a já jsem si díky doktorům jaksi nestačila povšimnout, že už jsou skoro v polovině.
Minulý týden jsme byli na kontrolním ultrazvuku, podle všeho kamínek nikde není, takže se mu povedlo rozpadnout a nenápadně opustit Káčino tělo. Třikrát hurá!!!

Jenže ....

Jenže se při sonu povedlo najít zase něco novýho - pěticentimetrovou cystu na vaječníku. Takže běháme znovu po doktorech. Každý den chodíme na injekce, včera a dneska jsme musely kvůli píchnutí injekce do nemocnice. Včera jsme si na pohotovosti pobyly sympatickou hodinku mezi horečnatými a křičícími dětmi, zaplatily za to 90 korun a potom strávily v ordinaci přibližně 30 vteřin. Dneska to bylo rychlejší, a tak už jsme asi po půlhodince mohly jet domů.

Smůla je, že jsme zrovna měli mít 14 dní dovolenou. No a místo toho běháme po ordinacích, příští týden nás čekají další vyšetření v nemocnici a pokud cysta nezmizí, potom asi přijde na řadu i operace.....


Je pravda, že takový prapodivný prázdniny jsem ještě nezažila...
Ale mohlo by být i hůř - tenhle pocit ve mně vyvolal asi čtyřletý chlapeček, který kolem nás prošel v čekárně - na hlavě neměl vlásky, v ruce měl píchnutou kanylu, chyběly mu řasy i obočí a na pusince měl roušku .... a zvláštní bylo, že si tak hopkal, jakoby mu vůbec nic nebylo ...

V pátek jsme po píchnutí injekce vyrazili alespoň na jednu noc na chalupu. Po zimě jsme se tam dostali jenom jednou, buď jsme byli nemocný nebo pršelo, a tak to tam podle toho vypadalo. Chalupa je stará, kamenná, a nás všude vítal půlcentimetrový potah plísně.

Takže moje volno vypadalo následovně - nejdřív vydrhnout plísně, potom přestlat a převléct pět postelí, trošku zamést pavučiny .... No a pak jsem se těšila, že si půjdu na chvilku sednout na dvorek, dám si kafíčko, odpočinu si... Haha - jen jsem odložila koště, spustil se krásný slejvák a já jsem se teda radši pustila do dalšího úklidu.

Podobně proběhla i sobota - vždycky, když deset minut nepršelo, rychle jsme se snažili něco udělat na zahrádce a pak zase hurá dovnitř do chalupy a smutně pozorovat déšť. Chtěla jsem jít na houby, ale v tomhle počasí se to prostě nedalo...

Tak jsme se rozhodli, že pojedeme na oběd do naší oblíbené restaurace. Ale zase zrada - už z dálky jsme viděli, že je před hospodou moc aut - prostě byla vevnitř svatba. Sice se pro nás nakonec místo našlo, ale jídelní lístek byl omezený na pár jídel a naše oblíbené dobrůtky mezi nima nebyly (kromě řízku - ten tam byl a 4/5 naší rodiny si ho taky daly....).

No a potom jsme se večer vrátili do Prahy, abychom mohli ještě do půl desátý večer strávit svůj čas na pohotovosti kvůli injekci :-))))

Můžu ale zase říct, že se opravdu nenudím....


Jo, děti si udělaly radost - přivezly si z chalupy trampolínu a před chvílí ji na zahradě dostavěly. Tak budou mít aspoň nějakou zábavičku.

No a já jdu spát - ráno dám čtyřnohé kočce antibiotika, injekcí jí vstříknu lék do rány, pak jedeme pro změnu na injekci s dvounohou kočkou, potom za babičkou, pak musím Káťu objednat k doktorovi, k tomu mám auto v servisu :-)))))))))...

Prostě - zažít nudu, jó to vadí, to vadí, to vadí .......

Mějte se hezky

Pavla
 


Aktuální články

Reklama