Jsme doma!

12. srpna 2009 v 21:10 | Pavla
Před čtrnácti dny jsme s Káťou oběhaly příslušné doktory a podle všeho nemizící cysta zmizela!!!!Můžu říct, že mi spadnul kámen ze srdce...

A tak jsem se těšila, jak si od doktorů do podzimu odpočineme, než začneme obíhat nové prohlídky.

.... dlouho mi to nevydrželo :-))) - Honzíkovi sednul bratranec při fotbale na pravou ruku, do druhého dne mu prsty otekly a zfialověly, a tak mu v nemocnici dali dlahu skoro až po loket a za čtrnáct dní jdeme na rentgen a snad na sundavání .... no, takže máme do konce prázdnin po veškerých koupalištích a bazénech (teď přemýšlím, že jsme vlastně letošní prázdniny ještě na žádném koupališti nebyli, tak aspoň nevypadneme ze stereotypu :-)).

Ale jinak jsme se měli fajn. Hned v týdnu, kdy jsme se dozvěděli, že Káťa nemusí na žádnou operaci, jsme vyrazili aspoň na čtvrtek, pátek, sobotu na chalupu. Sluníčko krásně pálilo a já seděla venku s nohama na stole a s knížkou v ruce (to je totiž moje představa dokonalýho odpočinku).

A v neděli navečer jsme vyrazili na tradiční týden do Kamenice, kde nejenom studujeme Bibli, ale hlavně se setkáváme s těma, který máme opravdu rádi. Letos byl úrodný rok, co se počtu dětí týká. Dětí bylo kolem dvaceti, a já celý týden o těch svých vůbec nevěděla ...
Je to fajn, dívat se, jak jsou tam děti šťastný.
Já taky byla. Sice jsem letos nechodila spát kolem třetí ráno (prostě nám s Míšou nějak ty noční hovory nevycházely - možná stárneme :-))), ale i přesto jsem si to tam nádherně užila.

Taky jsme začali uvažovat, že by bylo dobře najít nějakýho věřícího mezi doktorama a pozvat ho na příští rok - jistě by se hodil. Nejdřív se mi v pondělí zablokovala páteř, a tak mě bolela hlava jako čert a Honza si při pravidelném ranním běhání s klukama natáhnul sval na noze. A co teprve pátek - ten byl úrodný - nejdřív desetiletou Barunku odvezli rovnou na sál se slepým střevem, Honzík nemohl hýbat rukou po srážce při fotbale a nejstarší účastnice - paní Matoušková (odhadem kolem devadesátky) putovala do nemocnice s ledvinovou kolikou ....

Ale - nejhezčí bylo pozorovat, jak si dvě Viktorky spolu výborně rozuměly - tancovaly, zpivaly, dělaly Kolo, kolo , mlýnský. Potud nic divnýho, ale - jedna byla Slovenka a druhá Moldavanka. Nepotřebovaly žádný společný jazyk a přesto se smály a očividně si rozuměly - to jim my, dospělí, můžeme jenom závidět.
A závidět bychom taky mohli manželům Matouškovým - oběma jim je kolem devadesáti, takže jsou spolu už pěknou řádku let - vodí se za ruce, smějou se na sebe a jeden bez druhýho neudělají ani krok. Kolik mladých párů si dokáže projevovat lásku třeba jenom po pěti letech?

Letos se sjelo zase o něco víc národností, než jindy - lidi byli z Čech, Slovenska, Ameriky, Belgie, Moldávie, Litvy, Holandska, Maďarska ... a je pravda, že když člověk chtěl, domluvil se s každým (já jsem teda výborně rozuměla Slovákům :-))))).
Bylo to fajn a týden utekl jako voda.

Potom jsme chtěli strávit ještě tři dny na chalupě, ale pořád lilo, a tak jsme už v úterý ujeli.
No, a dnešní ušetřený den dovolený jsme vyplnili vyklízením sklepa a garáže, návštěvou Ikey, stavěním polic, vyhazováním zbytečných krámů .... - no, není moc co závidět - ale zase třeba u nás bude někdy pořádek :-))))

Mějte se pěkně a krásný zbytek prázdnin!!!

Pavla

P.S. V Galerii je několik fotek z Kamenice
 


Aktuální články

Reklama