Ten čas nějak letí ...

2. listopadu 2009 v 12:43 | Pavla

Jo, ten čas nějak letí ... Mám pocit, že jsem před chvílí ťukala do počítače svůj poslední článek, a on to za chvíli bude už skoro měsíc ...

Mezitím jsme stihli dost věcí - jednu pěknou angínku ( vzhledem k tomu, že v době, kdy padal sníh, nosila Káča stále stejný druh oblečení, jako když bylo od dvacet stupňů víc - není divu ...), jedno vyšetření na nefrologii (zatím bez zjištění, proč se Kátě tvoří ledvinové kameny), jedno moje 24hodinové ohluchnutí na pravé ucho (pravděpodobně od krční páteře) ...


Ale taky jsme zažili i jiné věci, než jenom zdravotní pohromy. Ve středu jsme jeli zazimovat chalupu na Vysočině a upravit dědův hrob. Počasí nám přálo, ale i přesto v kamenné chalupě nebylo dvakrát příjemně, takže jsme sebou hodili a už kolem třetí odpoledne jsme byli doma.

V sobotu jsem objela s Bambučou pražské hřbitovy a i přesto, že bylo docela mrazivě, byla to nakonec pěkná procházka.

Včera večer jsem pod sprchou řádně vydrhla našeho Ferdu, čekala ho totiž dneska návštěva salónu. Absolutně nesnáší vodu, takže mytí před stříháním je hororem pro něj i pro mě. Když byl umytý a trochu vysušený, vystřelil jako blázen k Honzíkovi do pokojíku a v pozici šílené rotující zmoklé slepice běhal s vystrčeným zadkem a bradou drhnoucí po koberci dokolečka jako šílenec. Já ho honila, chtěla jsem, aby s touhle pěknou činností přestal, ale vzhledem k tomu, že mě neposlechne normálně, natož ve stavu naprostého šílenství, tak vydržel lítat po koberci asi pět minut.
Takže takovou práci mi dalo Ferdovo vykoupání a dneska ráno mi volala střihačka, že jí na dálnici chcíplo auto a čeká na odtahovku ... Takže si to za týden zopakujeme ..... Už se těším :-))).

A co moje babičky? Babička, která byla nedávno v nemocnici, je docela fit. Sice jí srdíčko zlobí a v tomhle počasí se jí špatně dýchá, ale vzhledem k jejímu optimismu mám pocit, jako by jí vůbec nic nebylo.
Druhá babička se necítí nejlíp. Občas je hodně unavená, občas je jakoby bez zájmu, což mě děsí mnohem víc. Na něco se mě zeptá, ale během odpovědi nevnímá ... Uteče chvíle a zase je to ta babička, která mě ráno vítá otázkou, co říkám na tu Lisabonskou smlouvu nebo který zpěvák asi tak vypadne ze Superstar ... A i když toho o Lisabonský smlouvě vím asi tolik jako o chemickém rozkladu kyselin, tak poslouchám a těší mě, že je zase líp! Za týden babička oslaví 86.narozeniny a já doufám, že tu s náma bude ještě dlouho!

Mějte se pěkně

Pavla
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama