Co bychom se báli ...

12. září 2010 v 22:33 | Pavla
..... na prachovské skály, dudláj, dudláj dááá!

Minule jsem psala, že Honza s dětma o prázdninách dost cestoval po různých zajímavostech a krásách Čech. A tak vám některé výlety přiblížím....

Takže jedna cesta vedla do prachovských skal. Tentokrát to byla čistě pánská jízda - Honza, Honzík a Vojta. Vyrazili už ve čtvrtek směr Dětenice. Možná znáte, možná neznáte - krásně opravený zámek nedaleko Mladé Boleslavi. Kluci tam dorazili a zámek byl zrovna ten den zavřený, protože se tam o víkendu konala nějaká akce, a tak na ní celý areál připravovali. Ale klukům to ani nevadilo, protože oni tam hlavně jeli kvůli vyhlášené krčmě, kde se jí rukama, oblushují vás v dobových kostýmech, mezi stoly tančí tanečnice, žebrá žebračka, hopsají kejklíři .... Kluci byli nadšení, ale hlavně ti malí. Honzovi se to po nějaké době už začalo zajídat a přišlo mu toho "obtěžování" a řevu až moc. Přímo na zámku bylo v hotelu obsazeno, a tak se ubytovali o kousek dál ve stylovém rustikálním hotelu, kde přespali jednu noc, a pak vyrazili do prachovských skal.

prachovské skály
Můžu říct, že když jsem viděla některé fotky uzoulinkých cestiček "skrz" skály, začala mě chytat klaustrofobie. Nejsem si jistá, že bych se chtěla procpávat cestičkou, kde musel jít Honza bokem, protože normálně by prostě neprošel. Ale jinak mi to přišla nádhera! Už tam jenom chyběl Vašek, aby si prozpěvoval písničku z mého titulku.

Odpoledne se ještě kluci vydali do nedalekého Jičína, kde prošli pohádkové muzeum a pak tradá domů.

Jedno dopoledne Honza vyrazil s Jájou a Honzíkem do lanového centra v Ořechu u Prahy. Po zhlédnutí fotek, kde oba lítají na laně v opravdu "nehorázných" výškách, si nejsem jistá, že příště budu nadšeně souhlasit s tím, když si to budou chtít zopakovat ....

ořech

Byli jste někdy v Muzeu Emila Holuba? Já teda ne, a to jsme dřív dost často Holicemi projížděli k Honzovým rodičům. A tak, když se Honza vydal vyřizovat věci ohledně prodeje domu po rodičích, vzal sebou Honzíka a cestou se konečně v Muzeu zastavili. Jak znám Honzu, jistě Emilovi ze srdce záviděl ...

emil holub

Ke konci prázdnin vyrazili Honza s Jájou a Honzíkem do Lán (vzali to přes aquapark v Kladně, aby to nebylo až tak móoc poučné :-))). Prošli se parkem, vyfotili s vojákem, o kterém jsem myslela, že je voskový (ale nebyl), prohlédli zámek, a nakonec děti uznaly, že to tam bylo fajn, i když tam odjížděly skoro "násilím", jak se jim tam nechtělo.


lány

Koněpruské jeskyně jsou od nás kousek, a nikdy jsme tam děti nevzali (tak to bývá - já taky znám pražské památky o moc míň než japonský turista ...). A tak o prázdninách byl čas tam vyrazit. Venku 35, vevnitř 18 - takže slušné ochlazeníčko :-))

koněpruské jeskyně

No a do výčtu prázdninových výletů patří už jenom kategorie fotografií s pracovním názvem "Letadélko Káně". Létišť a letadel si děti užily až až. Nejdřív Honza vyrazil s klukama k Ústí nad Labem na letecký den, kde nakonec taky vlezli do jednoho letadélka a pohlíželi na Ústí pěkně zvrchu. :-))).  Kluci byli nadšený.

letecký den

No a druhý letecký den nastal poslední víkend prázdnin, kdy Káčin Timur vyrazil na let větroněm. Káťa mu tento "báječný" dárek dala k narozeninám, a on se dokonce opravdu těšil! Jenže ...
Původní plán byl, že poletí v sobotu. Ale pořádající agentuře se nezdálo počasí, a tak let přesunuli na neděli. V sobotu večer se stala nehoda - nedaleko odtud spadnul větroň a v něm se zabil sedmnáctiletý kluk. Ale marné bylo naše rozmlouvání, aby Timur radši nechal peníze propadnout a přežil. Moje ležící babička přemlouvala, já přemlouvala, Timurova maminka měla v noci děsivé sny - jenom Timur byl nad věcí. A tak letěl. Původně měli ve vzduchu (podle větru nebo čehosi jiného) vydržet asi třičtvrtě hodiny. Jenže nahoře chytli nějaké špatné proudy, a tak byl už po čtvrt hodině na zemi. My ani nefotili, protože nás nenapadlo, že by byl tak rychle dole a mysleli jsme, že je to jiný větroň. Timur vystoupil trošičku zeleno-bílý, ale nadšený z toho, jak je okolí Karlštejna krásně zalesněné a ten pohled zezhora nádherný. Radši mu věřím a ověřovat to nepoletím - ten větroň je totiž na mě moc "papírovej ".....

větroŃ
No a tak to by bylo pro dnešek tak nějak všechno.
Mějte se krásně

Pavla
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama