Převysoké sebevědomí

26. ledna 2011 v 8:53 | Pavla
Určitě se vám už stalo, že jste se setkali s člověkem, který ani nemusel promluvit, a už z něj na dálku zářilo obrovské sebevědomí. Nikdy mi nebylo v takové společnosti dobře. Nemám ráda lidi, kteří druhé poučují, chovají se arogantně a z vás "doslova a dopísmene" udělají blbce.  Ale zatím vždycky, když jsem měla možnost takového člověka poznat blíž, jsem zjistila, že ten dotyčný, všehoznalý ředitel zeměkoule je ve skutečnosti uzlíček nervů s velkými problémy a trápeními, které se v sobě snaží udusit tím velkým sebevědomím a ponižováním ostatních.

Moje babička, která nedávno umřela, hrozně ráda koukala v televizi na pořad Prostřeno! A když jsem k ní chodila, vždycky mi o jednotlivých dílech vyprávěla. Nikdy dřív jsem to neviděla, pořad chodí v dobu, kdy na televizi nemám čas. Ale pak jsem zjistila, že archiv najdu na internetu a začala jsem si tenhle pořad pouštět, když dopoledne vařím. A musím říct, že se mi opravdu zalíbil. Protože tam ani tak nejde o vaření a recepty (i když některé jsou fajn a mám v plánu je vyzkoušet), ale hlavně o vztahy mezi lidma a o jejich povahy.

 Pokud pořad neznáte - v rychlosti nastíním: V pondělí se sejde pět neznámých (a většinou povahově zcela odlišných) soutěžících v bytě prvního účastníka. Ten je pohostí několika chody a nakonec ho ostatní čtyři obodují. Druhý den jedou k dalšímu soutěžícímu a tak dále, až do pátku, kdy se zjistí, který dostal nejvíc bodů a ten vyhrává 25 tisíc. A protože jde o peníze, lidi se dost často "předvedou".

Já jsem si dřív myslela, že mám odhad na lidi, že po prvním setkání můžu přibližně říct, jaký člověk asi je. Párkrát se mi to ale vůbec nepovedlo, spletla jsem se ať na tu nebo na druhou stranu, a tak radši na první pohled  už neposuzuju. Ale u tohohle vařícího pořadu si tipuju. A taky se dost často netrefím.... První den jsou soutěžící zaražení a snaží se chovat co nejpříjemněji. Postupem dní člověk vidí, jak se mění. Jak intrikují, pomlouvají a za každou cenu se snaží vyhrát. A nebo naopak zůstanou milí a hodní.

A proč to píšu? V jednom z dílů byla soutěžící žena tak kolem 45 let, od pohledu jak se říká "na facku". Přechytralá, každého opravovala a napomínala od první minuty. Všemu rozuměla, všechno už někdy vařila (samozřejmě mnohem líp), všechno perfektně znala. Samozřejmě ostatním soutěžícím lezla šíleně na nervy. Ani jednoho si nepustila k tělu (a on se tam ani žádný necpal), a tak celou soutěží prošla jako absolutně nesympatická, sebestředná osoba, s kterou si nikdo neměl co říct. Poslední  den byla hostitelkou ona. A tam přišla ta obrovská změna. Dozvěděli jsme se, že žije sama, s manželem se rozvedli už dávno, děti nemá a podle všeho to vypadalo, že buď jinou rodinu nemá nebo se s nikým z ní nestýká. Když divákům předváděla svůj byt, ukázala na obyčejnou kytku v obýváku a rozplakala se. Ta kytka je prý po babičce, kterou měla strašně ráda a už před 15 lety zemřela. Kdykoliv se na tu kytku podívá, přijde jí neskutečný, že ta kytka ještě roste a žije a její babička tady už není. Na soutěžící bylo vidět, že je sama, asi úplně sama. A věřím, že to je ten důvod její sebevědomé masky. Taky bylo zvláštní, s jakou upřímnou radostí vítala u sebe v bytě ostatní čtyři soutěžící. Přišlo mi to, jako by její byt už hodně dlouho nikdo nenavštívil, a proto byla tak nadšená. Najednou si na nic nehrála a byla to obyčejná, příjemná ženská.

Věřím, že vyrovnaný a spokojený člověk nemá potřebu házet přechytralé obličeje, s radostí čekat na chybu toho druhého, aby na ní mohl upozornit a dělat z ostatních hlupáky. Když tohle člověk dělá, vždycky je chudák. Citový chudák. Něco mu chybí, a tak to osolí ostatním. A tak, když se s takovým člověkem setkám, spíš ho polituju, než aby mě vytočil.

Tak snad to teď nevypadá, že jsem z reklamního týmu pořadu Prostřeno!  ......

Krásný den bez nepříjemných lidí!

Pavla
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama